Traunstein

Lokalita: Traunstein je vápencová hora ležící v Rakousku a nacházející se na břehu jezera Traunsee nedaleko města Gmunden. Hora je vysoká 1 691 metrů. Vrchol tvoří jakási plošina, na níž jsou dvě horské chaty. Na samotném vrcholu stojí kříž vysoký 10 metrů. Z vrcholu lze dobře přehlédnout masivy Dachsteinu, Höllengebirge a Totes Gebirge. Výchozí bod: Gmunden (400 m) Vzdálenost z Prahy: 315 km, 4 hod Termín: květen 2009

Po loňském výstupu na horu hor, Matterhorn, jsme si s Martinem řekli, že si přeci jenom zasloužíme něco trochu odpočinkovějšího. Výběr na jarní výstup padl na jeden z nejbližších větších kopců, Traunstein, který je vzdálen jen asi 4 hodiny od Prahy. Na víkendovou akci tedy stačilo vyjet v sobotu brzy ráno a okolo 10 hodiny dopoledne jsme již na místě u překrásného jezera Traunsee, které se rozprostírá přímo pod Traunsteinem. Traustein dosahuje výšky necelých 1 700 metrů, nicméně se jedná o zcela osamocenou horu, která velmi výrazně převyšuje okolní krajinu a tak působí majestátním dojmem. Pohledy z dálky přes jezero Traunsee jsou nádherné.

Máme krásné počasí a tak se nahoru vydáváme pouze v kraťasech a tričku s lehkými batohy. Ve spodní pasáži výstupu je malá ferrata a tak průvodce radí, vzít si s sebou ferratové vybavení, včetně helmy. Až po chvíli, kdy se snažíme jistit na ocelovém lanu zjistíme, že se jedná o procházku pro rodiny s dětmi a jištění skutečně není potřeba. Sundáváme helmy i sedáky a za hlasitého smíchu pokračujeme dále. Cesta je pohodová a postupně se nám otevírají pohledy na jezero. Sluníčko do nás pere, což činí výstup trochu náročnější, ale stále jde vlastně o procházku. Převýšení výstupu je nějakých 1 300 m, což je na druhou stranu docela  úctyhodné. Jdeme pomalu, nikam nespěcháme. Cestou nás opět všichni předbíhají a to včetně důchodců a v jeden okamžik dokonce jedna těhotná žena, což nás trochu znejišťuje. Tentokrát se nemůžeme vymluvit ani na těžké batohy, ach jo. Ale je tu přeci jen jeden faktor, který nám výstup ztěžuje. Martin si snad poprvé v životě zapomněl hůlky, bez kterých nedá ani ránu. Nahoru ještě absence hůlek nepředstavuje zásadnější problém, ale těžkosti nás ještě čekají.

Okolo 14 hodiny docházíme k vrcholovému kříži a dáváme si zasloužené pivko. Není moc dobré, ale to je jedno. Jsme vyprahlí, takže bodne. Po asi hodinovém relaxu vyrážíme na cestu dolů. Asi v polovině zpáteční cesty se dostavují nečekané komplikace. Martin zjišťuje, že ho nožičky přestávají poslouchat. Důvodem jsou chybějící hůlky, na které Martin zejména při cestě z kopce dost spoléhá. Poslední asi hodinu Martin skutečně protrpí. Podlamují se mu nohy a chvíli to vypadá, že ho budu muset donést. Nakonec to s vypětím všech sil zvládá sám, ale byla to fuška. Po návratu k autu se přesouváme několik kilometrů k jednomu z menších jezer, u kterého je malý klidný kemp. Zde si večer zapalujeme oheň, ohříváme si výborný guláš, který zapíjíme pivkem. Je to naprostá pohoda.

V neděli ráno vyrážíme ještě na nedaleko ležící soutěsku Posltalmklamm, ve které je vybudovaná úžasná ferrata. Zde nám jen trochu kazí náladu vstup na ferratu 10 EUR, ale drobná hořkost je přebyta úžasným zážitkem. Odpoledne už si vaříme teplé jídlo na vhodném místě u nedaleké říčky a pak už vyrážíme na cestu domů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *